Konopný lana, tak ty už nìco vydrží,
zkaženej dech a čtyry deci pod kůží,
nebe rudý, břízy brzo pokvetou
a chlapi z nudy baví se ruskou ruletou,
když svoje lodì proti proudu táhnou,
navzdory všem kamenům,

Proč jenom touhy po čase vadnou?

Otroci řeky, prach a špína, tvrdá zem,
jediná výhra, je tanec smrti s medvìdem,
a tak si žijou, ze dne na den tisíc let,
Burlaci pijou ,jak bylo by to naposled,
když svoje lodì proti proudu táhnou,
navzdory všem kamenům
Proč jenom touhy po čase vadnou?

Otoč se a podívej.

Nebe je temný a mnohem níž,
jen vlků dávnej chorál z hor,
a já tu marnì hledám skrýš,
když cesta rovná se nám ztrácí,
lidi jsou andìlé a nebo draci,
a každej dobrej skutek sílu vrací,
no tak jen otoč se a podívej na lodì za tebou!

Není to lehký, ve svìtì lží a polopravd,
Na břehu řeky harmonika začla hrát,
Tamtoho léta vítr stopy zahladil,
Jsme jako oni, už nezbejvá nám tolik sil,
Když svoje lodì proti proudu táhnem,
Navzdory všem kamenům,
Jednou si každej až na dno sáhnem.

Otoč se a podívej.

Nebe je temný a mnohem níž,
jen vlků dávnej chorál z hor,
a já tu marnì hledám skrýš,
když cesta rovná se nám ztrácí,
lidi jsou andìlé a nebo draci,
a každej dobrej skutek sílu vrací,
no tak jen otoč se a podívej na lodì za tebou!

Tak se mi zdá

Nebe je temný a mnohem níž,
jen vlků dávnej chorál z hor,
a já tu marnì hledám skrýš,
když cesta rovná se nám ztrácí,
lidi jsou andìlé a nebo draci,
a každej dobrej skutek sílu vrací,
no tak jen otoč se a podívej na lodì za tebou!

Tak se mi zdá

Nebe je temný...